JE MI DOBŘE.
Pořád samé promiň a omlouvám se, ač jsi říkal, že to není potřeba, vždy jsi to vyžadoval. Pořád samé omlouvám se do slepa. Omlouvám se, že jsem usnula. Omlouvám se, že jsem si z tebe udělala láskyplně srandu. Omlouvám se, že jsem to a to udělala. Omlouvám se, promiň, nezlob se! Je mi zle. Z těch pocitů a nocích, kdy jsem se budila abych ti popřála dobrou noc, abys nebyl naštvaný. Z toho, jak jsi mi dal pocit viny, že vše, co jsem udělala, byla a je moje chyba. Jak jsem musela chodit pomalu a potichu, jak na minovém poli. Z tvého žárlení, že jsem byla venku s někým jiným, než s tebou. To bych totiž několik měsíců z domu nevylezla. Z tvé manipulace, ač jsi mi říkal, že to neumíš. Lži. Kecy. Spadla jsem na dno. Hrabala se do jeho dna, kdes mi ty kopal díru, možná i hrob. Žila jsem z minuty na minutu. Jen kvůli tobě. Žila jsem, protože jsem všem slíbila, že žít...